sobota 22. října 2016

Taková normální dovolená 1/6

Část 1. - Odlet

Nastal červenec a naši, jako každé prázdniny, vybrali zahraniční dovolenou. Tentokrát do Izraele. Na dovolenou jezdíme každý rok, většinou do zahraničí k vodě, ale tentokrát to bylo jiné. Byl to celkem levný poznávací zájezd po místních památkách - Betlém, kde jsme byli ubytovaní, Jeruzalém, Jaffa a další historická města a památky. Jel jsem s rodiči, jelikož aktuální nabídka byla zrovna pro tři osoby za celkem výhodnou cenu.

Odlet probíhal celkem v pohodě, prošli jsme bezpečnostním pohovorem a usadili se v poloprázdném letadle Izraelské společnosti. Vtipná animace na obrazovce nás upozornila na pár důležitých věcí týkající se bezpečnosti letu, kapitán letadla nám arabsky popřál šťastný let, a už jsme startovali.

Místní letušky nevypadaly zrovna špatně, ale na české zatím nemají. Jenom jedna, podávala mi zrovna pití, měla strašně malou pusu. Na můj zvyk tedy v poměru celkem malou. Něco jsem anglicky vydrmolil, ona se jen usmála a odešla rozdávat pití dalším lidem.

Potom to na mě přišlo. Z ničeho nic a tak náhle. Asi ty bublinky, nebo změna tlaku, nebo prostě tím, že jsem v letadle.
Ano, tušíte správně, musel jsem na malou…
Po odchodu z toalety mi do oka padla slečna sedící v celé řadě sama, u okénka, a vypadala, že se docela nudí. Jelikož jsme měli před sebou ještě skoro dvě hodiny letu, vzal jsem z batohu balíček karet a šel k ní, že si zahrajeme. Anglicky samozřejmě. Nebyla proti. Jelikož ale nikdy Prší nehrála, musel jsem jí nejdřív vysvětlit pravidla, což s mojí angličtinou byl docela úspěch, že je pochopila. Pak jsme hráli a povídali si. Byla to nějaká Jenny, byla z Anglie a bojí se létání. Letěla s přestupem v Praze také do Izraele, že tam prý nastupuje jako průvodkyně. Potom jsme se ještě pár chvilek bavili.

Náhle nastaly turbulence, rozsvítilo se oznámení "připoutejte se" a my museli přerušit hru, vrátit se na svá místa a připoutat se. Chtěl jsem se zvednout k odchodu a počítal s tím, že se ještě vrátím, ale Jenny mě náhle chytla za ruku a udělala takové ty holčičí smutné oči. Zarazilo mne to. Asi jsem nasadil jeden z mých komických obličejů znázorňující překvapení, když se přitom i trochu šibalsky pousmála. Přisedl jsem tedy zpátky k ní a připoutal se. Najednou se letadlo začalo trochu klepat a poskakovat ze strany na stanu. Jenny se celou dobu držela mé levé ruky, asi abych jí neutekl. Najednou se letadlo propadlo a my se na okamžik ocitli ve stavu bez tíže. Přiznávám, že i ve mně byla malá dušička. V tu chvíli mi začala drtit levačku. Netušil jsem, že takhle křehká holka dokáže vyvinout takovou sílu... Oči měla celou dobu zavřené.

Když se letadlo přestalo třást a propadat, zmizela značka připoutání se, a Jenny pomalu otevřela oči. Měla je jak modré skleněné kuličky zalité slzami, jedna perlička se jí začala pomalu kutálet po tváři. Vzal jsem kapesník a jemně jí slzu otřel. Podívala se na mě a trochu se pousmála. Netušil jsem, že z létání má až takový strach. Potom se náhle naklonila ke mě a dala mi polibek na tvář a hned ucukla zpátky, jakoby nic. Zase mě to vykolejilo. Zdálo se mi to, nebo se to opravdu stalo? Tak jsem pomalu otočil hlavu k ní a ona ke mě, naše pohledy se najednou nemohly odtrhnout. Pomalu jsme se přibližovali, až jsme se setkali, rty na rty, jazyk na jazyk. Nemohli jsme přestat. Byli jsme si najednou tak blízcí a přestali vnímat okolí. Odpoutali jsme se, zvedli přepážky mezi sedačkami, a už na mě ležela. Bylo nám skvěle. Doteď mi vrtá hlavou, jestli je sex v letadle povolený nebo ne, ale jedno vím jistě. Bylo to nezapomenutelné. Pravdou je, že po zbytek letu kolem nás letušky chodily s takovým "jiným" výrazem, ale nám to bylo jedno.

Všechno dobré jednou pomine a zrovna tak i náš let. Po zbytek letu až do úplného zastavení jsme seděli spolu. Když nás kapitán letadla vítal na letišti v Tel Avivu, bylo najednou všechno jako dřív. Já šel s rodiči pro zavazadla, a ona šla sama pro svoje, jelikož kvůli přestupu měla jiný pás. Pak jsme se ještě zahlédli u východu, sice každý v jiném patře, ale zamávali jsme na sebe. To bylo naposledy, co jsme se viděli.

Rodiče celou cestu nic netušili, věřili, že hrajeme karty. Krásně nám ta dovolená začíná…
Pokračování příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat